Vše, o čem tady bude řeč, se odvíjí od zjištění, že lidský organismus je vstřícným ubytovatelem všech možných (nebo dokonce dosud nepoznaných či přehlížených) nepatrných breberek, které zrakem nepostřehnete. Proto se někdy používá výraz mikrobiom. Ona nepatrná velikost vysvětluje, že často unikají pozornosti jak ze strany jejich hostitele, tak lékařů. Do té doby, než začnou řádit. Přiznejme si, že jsme nedobrovolnými živiteli stovek druhů bakterií, plísní, hub, kvasinek a virů. Mnoho z nich žije ve střevním traktu. Některé jsou prospěšné, mnohé nám úspěšně kazí zdraví. Kvalita zdraví tudíž závisí na tom, které z těch potvůrek mají navrch – případně jak dlouho. Nicméně ty breberky u nás bydlí všude, kamkoliv se podíváme (mikroskopem), počínaje kůží přes dutinu ústní a horní cesty dýchací, dutiny v hlavě až po žaludečně-střevní trakt. Málem bych zapomněl na močopohlavní ústrojí.
Člověk jako ubytovatel těch miniaturních tvorů musí být velmi opatrný – měl by přivítat jen ty hosty, kteří jsou přátelští, ba dokonce užiteční. Existuje mnoho důvodů vysvětlujících, proč opatrný není! Důsledkem je, že člověka okupují mikroorganismy, jejichž úmyslem není mu sloužit. Dokonce naopak. Jejich sobecká touha po existenci nás fatálně ohrožuje (je také, ale jim to bohužel nedochází). Možná to bude znít pateticky, ale v lidském organismu zuří válka mezi agresivními kmeny patogenů a přátelskými (symbiotickými) mikroorganismy. Patogeny jsou ty, které v případě vítězství způsobí řadu zdravotních problémů, mnohdy osudových. Jak to bývá ve válce – silnější (chytřejší a odolnější), vyhrává. Tím spíše, když „letecká podpora“ v podobě imunity z nějakého důvodu selhává. Nepřeháním konstatováním, že většinou si my sami můžeme za to, že letecká podpora nefunguje, i když je to trochu složitější.
BIOM? Má mne zajímat?
Odpověď na otázku – co to je biom? – zní: je to společenství mikrobů, mikroskopických hub (kvasinky) a virů, obývajících žaludečně-střevní trakt. Trefné mi připadá přirovnání vztahů mezi rozdílnými kmeny bakterií, bydlících v našich útrobách, ke vztahům sousedů v paneláku. Nám hostitelům (aniž bychom to tak chtěli) musí jít o to, aby se zlí hosté (patogeny) neusídlili trvale v našem paneláku – a když už, tak aby se nepřemnožili. V optimálním případě by mělo existovat „ozbrojené příměří“ mezi patogeny a přátelskými breberkami. My hostitelé musíme být důslednými kontrolory, zda se příměří dodržuje. Musíme tudíž zajistit ochranu, čili prevenci, nikoliv řešit situaci poté, co vznikne – „ozbrojený konflikt“. Jakmile dovolíme, ať už z neznalosti nebo v důsledku vlivů, které nemáme zcela pod kontrolou, například porod sekcí, očkování, léky a způsob stravování, aby došlo k nadvládě patogenů, očekávejme více méně vážný problém. Divíte se? Vždyť těch potvůrek hostíme 10× víc než máme vlastních buněk! Chápu, tohle je situace, která dělá problém nejenom laikům!
Překvapivé souvislosti
V úvodu dalšího bloku informací zdůrazním, že všechno souvisí se vším. Platí to dokonce i v případě souvislostí mezi změnami složení biomu a stavem hlavy. To podstatné je, že biom je závislý na způsobu jeho krmení, které zajišťuje jeho ubytovatel. Na druhém místě je imunita, která se stará o příměří. Tím, co jíte, neživíte jen sebe, ale také neviditelné mikroorganismy, které jste ubytovali. Jak už to tak bývá s hosty, každý má jiné požadavky. Jen příklad – kvasinky mají rády cukr! O tom, co může způsobit kandidóza, se asi dočítáte dokonce i v populárním tisku. Tím jsem v podstatě naznačil, jak se bránit – například nejíst sladkosti a nesladit cukrem.
Pro většinu lidí je nepochopitelné tvrzení, že střevo komunikuje s hlavou – jak už o tom byla zmínka výše. Nicméně je to fakt. Děje se tak prostřednictvím činnosti na vůli nezávislého, tzv. enterálního (střevního) nervového systému. Ten je součástí autonomního (vůlí neovlivnitelného) nervového systému (ANS). Ten si někdy dělá, co chce, přestože se od něj očekává prospěšná regulační činnost. Pokud to nefunguje, a to je bohužel často, důsledky se projeví i na kvalitě činnosti mozku. A to není všechno! Komunikace probíhá oboustranně! Proto je možné, že budete mít problémy s náladovostí nebo s nějakou z poruch příjmu potravy, ale možná to tak zlé není a vy po jídle jen usínáte. To vše je především důsledek metabolické aktivity vašich (mnohdy nevítaných) hostů.
Nečekané souvislosti mezi stavem biomu a chorobami
To, co si přečtete v dalším textu, nebude veselé. Ale je to realita, před kterou nedoporučuji strkat hlavu do písku! Naopak, je nutné být vždy připraven. Je třeba udržovat v pohotovosti aktivní sebeobranu. O větší část obrany se stará vaše imunita. Princip spočívá v rozpoznání nepřítele. To je proces, který v podstatě není možné vědomě řídit. Tedy, do jisté míry ano, i když nepřímo – cílevědomým ovlivňováním biomu vhodně volenou stravou.
Nyní pár informací o souvislostech biomu a chorob
Alzheimerova choroba souvisí s chlamydiemi, helicobacterem, toxoplasmozou a virem herpes simplex 1. Anorexie souvisí s boreliózou, přetrvávající streptokokovou infekcí a s amébou (mykoplasma). Rakovina tlustého střeva souvisí s helicobacter pylori, streptococcus bovis a fusobacterium nucleatum a papilomavirem, ale překvapivě také s parazitárním červem (schistosoma japonicum). Možná jste slyšeli, že obezita má vztah k virové infekci – v biomu obézních osob jsou totiž nacházeny bakterie clostridium, staphylococcus, streptococcus a helicobacter pylori.
Tvorba správného biomu začíná porodem a pokračuje výživou v dětství
Titulek je připomínkou reality – hosté nás provázejí od počátku života, přinejmenším od porodu. Možná jste zaznamenali informace o ošetření novorozenců narozených sekcí vaginálním sekretem rodičky. Něco tak neobvyklého zatím není používáno standardně! Přestože je známá souvislost mezi biomem, který lze získat jen přirozeným porodem, a problémy s imunitou, které asi nastanou, když novorozenec neprojde porodními cestami.
Další velmi důležitou fází života je kojenecký věk. Pokud dítě téměř není kojené, lze očekávat komplikace vyvolané poškozením jeho biomu. A dětství? Na tom, jak se dítě stravuje, začíná záležet nejvíc – to proto, že do jisté míry je závislé na tom, čím ho krmíte.
Na druhé straně si však to, co bude jíst, volí samo – nebo si to dokonce cíleně obstará. V prvé řadě je nutné řešit důsledky konzumace sladkostí, včetně nápojů. Optimální není konzumace produktů na bázi kaseinu (tvarohu), tím méně v kombinaci s jednoduchými cukry. Zásadní problém je se všemi slazenými nápoji včetně konvenčních džusů. Proč? Sacharidy a tím spíše jednoduché cukry nepříznivě ovlivňují složení biomu! A další špatná zpráva zní: Stejnou službu poskytne použití antibiotik! A v případě, kdy se sejdou všechny zde zmíněné nepříznivé okolnosti, je jasné, že problémy nastanou dřív nebo později, nicméně vždy! Pochopitelně ve hře je vliv mnoha dalších okolností a genetické výbavy.
Nyní trochu vědy
Podle tvrzení autorů studie, zveřejněné v Circulation Research, časopise American Heart Association (AHA = americká kardiologická společnost) je možné, že biom je hlavním činitelem působícím v regulaci krevních lipidů – to je cholesterol a jeho frakce a tzv. triacylglyceroly – TAG. Teoreticky až 34 typů bakterií ovlivňuje množství tělního tuku a hodnoty lipidového spektra (The Gut Microbiome Contributes to a Substantial Proportion of the Variation in Blood Lipids. Circulation Research, September 2015).
Složení biomu se mění v závislosti na genetice, pohlaví, věku, výživě a BMI – samozřejmě také v závislosti na zdravotním stavu a případné medikaci.
Vliv složení stravy, chemie v potravinách a léků
Nejprve jen ukázka (neúplný seznam) látek, nepříznivě ovlivňujících biom: jednoduché cukry včetně fruktózy a fruktózového sirupu, umělá sladidla, tepelně zpracované potraviny, chlorovaná pitná voda, exhalace, antacida (léky proti pálení žáhy), projímadla, alkoholické nápoje, pesticidy, herbicidy a fungicidy, ale především antibiotika včetně těch, která se vyskytují v pitné vodě, mase a mléčných produktech (pokud tam jsou).
Aditiva – příklad vlivu emulgátorů
Emulgátory a jejich vliv na složení střevního mikrobiomu se staly středem zájmu před pár měsíci díky studii zveřejněné v Nature v únoru 2015. Autoři z Georgia State University Institute for Biomedical Sciences společně s kolegy z Emory University, Cornell University a Bar-Ilan University v Izraeli prokázali souvislost mezi emulgátory v potravinách, složením biomu a stavem střevního traktu. Nelze vyloučit, že jsou to právě emulgátory, co způsobuje nespecifické střevní záněty (IBD = Inflammatory Bowel Disease) a metabolický syndrom. Emulgátory totiž nepříznivě ovlivňují složení biomu, takže střevo je náchylnější k zánětu, provokovanému vlivem jiných faktorů.
Kdo by chtěl být plesnivý, že?
Nikdo, přesto právě tohle je problém postihující většinu populace. Plísňová onemocnění kůže stejně jako střevního traktu, počínaje ústní dutinou přes žaludek do nižších pater trávicího traktu jsou tím, co komplikuje zdraví milionům lidí. Najděme viníka! To není problém, ten je v nepochopení, že naprosto bez zábran – protože bez potřebných znalostí – ty viníky používáme v běžném životě.
Péče o pleť aneb přehnaná hygiena jako špatné řešení
Bojíme se bakterií a virů. Oprávněně, jsou-li patogenní, čili choroboplodné a my nemáme dobrou imunitu, tak je ničíme všemi způsoby a prostředky kdekoliv si myslíme, že jsou. Přece lékaři zdůrazňují, že žloutenka je nemoc špinavých rukou, že? A co třeba horečka omladnic, ale to jsem trochu odbočil. Nicméně odbočky jsou osvěžující, tak zmíním každodenní sprchování s použitím sprchových gelů 2–4 v 1, antibakteriálních mýdel a všech (ne)možných krémů a gelů typu after-bath rejuvenator. Přitom je jasné, že běžná kosmetika a hygienické prostředky obsahují někdy až desítky chemikálií, jejichž vedlejší účinky výrobci kosmetiky tají podobně jako producenti léčiv. Kontaktní alergie je jedním z méně rizikových vedlejších účinků.
Hledejme viníky!
Pravděpodobně bychom museli v prvé řadě ukázat na sebe! Proto jsem se zmínil o hygieně a naznačil cosi o nevhodném stravování. Na lavici obžalovaných je ovšem nutné posadit producenty (a také prodejce) potravin, zemědělce a průmyslníky. A dovolím si obvinit také medicínu a farmaceuty. Na prvním místě mezi externími viníky jsou totiž některé léky – především antibiotika a kortikoidy. Stačí si přečíst příbalové letáky. Proto šikovní lékaři zdůrazní rekonvalescentovi nutnost konzumace probiotických bakterií (to jsou ty hodné breberky). Dobře dělají, protože tím pacienta chrání před invazí nepřátel, na prvním místě kvasinek. Pochopitelně těmi „sortiment“ nežádoucích hostů zdaleka nekončí. Ale mně nejde o to, zabývat se jejich vyjmenováním, či dokonce popisem jejich podvratné činnosti.
Předpokládám, že jsem vás postrašil dost. Možná si říkáte, že je to cílená dramatizace. Obávám se, že není! Proto zopakuji jen ta nečastější a přitom vážná onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT) – a začnu odshora helicobacterem v žaludku, o něco níže ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, syndrom dráždivého tračníku (IBS). To vše by pravděpodobně nebylo nutné, kdybychom se systematicky starali o prevenci především v podobě podpory imunity, ale také v podobě správné stravy.
Téma jistě zajímavé, text zdaleka nevyčerpávající. Problematiku můžete nastudovat díky jedné zajímavé knize: Justin a Erica Sonnenburgovi: Zdravá střeva, vyd. Jan Melvil, 2016.
Nicméně přece jenom něco ke stravě
Vyhýbejte se chemicky konzervovaným potravinám, sladkostem všeho druhu a kynutým moučným produktům. Věnujte velkou pozornost kvalitě potravin – v tomto případě především jejich možné kontaminaci plísněmi.
V sebeobraně využívejte tzv. přirozeně fermentované potraviny (bez konzervantů), jimiž jsou okurky rychlokvašky, kysaná zelenina jako taková (tzv. pickles), miso všech druhů, tempeh, zakysané mléčné produkty, ideálně kefír a žinčica a bílý jogurt, mezi nápoji například nápoj zkvašený kombuchou, a k tomu „krmení“ pro spolubydlící přátele, tedy vláknina všeho druhu.
A nakonec mi zbylo doporučení: systematicky, i když jen přerušovaně, používejte symbiotické bakteriální kultury – ptejte se na ně v lékárně, nebo v porádnách Světa zdraví, kde můžete zakoupit prémiový doplněk PROBIO IMUNO . Obecně doporučuji ty, které obsahují skutečně účinné množství bakterií a kromě toho více jejich druhů.
Převzato ze stránek Světa zdraví.