Není pravda, že se nesmí jíst po páté hodině večer


 

Snad každý člověk, který zvažuje hubnutí nebo už se do něj pustil, narazí na doporučení, aby nic nejedl po páté hodině večer. Odborníci ho však považují za nesmysl, skrývá v sobě totiž několik rizik.

Když se novináři ptají různých celebrit, díky čemu zhubly, krom všelijakých diet často zmiňují fakt, že po páté nebo šesté hodině už nic nejedí.

Stejnou radou se řídí i mnoho dalších lidí usilujících o snížení váhy a mnozí z nich na základě vlastních zkušeností tvrdí, že to skvěle funguje.

To je nejspíše pravda, protože se tím snižuje celkový denní energetický příjem.

Půl dne bez jídla se doporučit nedá

Přesto odborníci podobný postup nedoporučují a to hned z několika důvodů. Tím hlavním je fakt, že pokud člověk nechodí spát v sedm nebo v osm hodin večer, je velkou část dne bez jídla, pokud počítáme s tím, že snídá někdy kolem sedmé, je více než polovinu dne bez jídla.

To se dá vydržet, protože silný pocit hladu po několik týdnech pomine, ale dlouhé hladovění paradoxně přispívá k tloustnutí. Kvůli tomu, že tělesný metabolismus se zpomalí a přizpůsobí se tomu, že najíst dostane jen část dne a o to více se z toho pak snaží uložit. Vede to k tomu, že dotyčný nejen, že si dá poslední jídlo někdy mezi pátou a šestou odpolední, ale zbytečně hodně se musí omezovat v jídle i v předchozích částech dne. S tím souvisí i riziko, že v omezeném jídelníčku bude nejen málo kilojoulů, ale také potřebných živin, protože strava zkrátka už nebude dost pestrá. Člověk pak sice hubne, ale zároveň se může potýkat s únavou, špatnými nehty nebo zhoršující se kvalitou kůže.

Večeře ano, ale lehká

V zásadě proto platí, že poslední jídlo byste si měli dopřát dvě až tři hodiny před spaním. Pokud například chodíte spát v jedenáct hodin večer, můžete se najíst i v osm hodin, zvláště pokud se hned po večeří nesvalíte na gauč, ale půjdete se třeba ještě projít se psem nebo vás čeká kolotoč s ukládáním dětí.

Na druhou stranu, je pravda, že večerní jídlo by mělo být ze tří hlavních denních jídel tím nejmenším. Platí tu s trochou nadsázky pořekadlo „posnídej sám, obědvej s přítelem a večeři dej nepříteli“. Neberte ho doslova, něco si i večer dejte, ale přemýšlejte nad tím, co to bude.

Večerní jídlo by mělo obsahovat minimum sacharidů, jejichž zdrojem jsou přílohy nebo pečivo, naopak je záhodno myslet na příjem bílkovin, které lze získat nejen z masa, ale třeba také z vajec, mléčných výrobků jako jsou nepříliš tučné sýry, kvalitní šunka či luštěniny. Samozřejmou součástí večeře by měla být zelenina.

Pozor na večerní chytáky

Mnoho lidí si samo od sebe dává večeři co do objemu malou a studenou v domnění, že tak je to přirozeně v pořádku, ale například obyčejný chléb s máslem je kalorickou bombou. Jediný má tolik kilojoulů, jako má mít celá večeře, přitom tělu nepřinesl v podstatě nic prospěšného. Podobným rizikem jsou chleby s různými pomazánkami, kterých člověk snadno sní více, než kolik činí doporučené množství.

Daleko lepší volbou jsou různé saláty, jejichž základem je zelenina, k nimž si případně dopřejete trochu tmavého pečiva. Nikoliv však saláty těstovinové nebo třeba s majonézou. Vhodná jsou také jídla z tepelně upravené zeleniny včetně polévek, u těch jen pozor, aby nebyly příliš tučné nebo zahušťované jíškou. Skvělé zeleninové krémy lze získat i pomocí mixování nebo pasírování zeleniny.
Podobnou chybou jako to, že se naposledy najíte v pět odpoledne, je zahánění večerního hladu nevhodnými potravinami. Mezi ně patří krom chipsů a podobných pochoutek, u kterých je to jasné asi všem, také ovoce. Je totiž příliš sladké. Pokud byste měli hlad, který by vám bránil usnout, dejte si spíše sklenku mléka nebo malý bílý jogurt.